"Kysaříkům není cizí smysl pro humor."

 

Všeobecnou charakteristiku najdete ve standardu, ale ta je taková, no řekněme, krysaříka vystihující jen velmi povrchně a suše. Bezesporu každý jeho příznivec by o něm byl schopen psát básně a pět na něj ódy......
   Dovolím si zde uvést poznatky o povaze, tak jak je vidím já.   Po svém krátkém, leč intenzivním bytí s krysaříkem, když snad život s 3 kryskami mi napomohl trošku prohlédnout jejich duši.
Také snad jsem díky různorodosti psů, jenž se v mém okolí pohybovali schopna rozeznat výhradně krysaříčí manýry a specialitky. Krom toho že mou domácností prošli kokři, border teriéři, retrívr a jezevčíci, měla jsem možnost pohybovat se v blízkosti psů rozmanitých, od primitivních pastevecký plemen, přes plemena ovčácká až po typické psy služební a pracovní. A každé z plemen bezesporu vládne svými charakteristikami, pro něž se stávají specialisty ve svém oboru a jsou také vhodní či méně vhodní pro jistou skupinu lidí.
Každá liška chválí svůj ocas, samozřejmě, nicméně i mi dal život pocítit že ne každé plemeno je pro mne vhodné. Myslím že dovedu celkem kriticky tedy odhadnout čím to či ono plemeno vyniká.

 Když jsem zvažovala pořízení krysaříka, tak velkou část mého zájmu zabírala jeho povaha a chování. Nemám ráda uštěkané hysterické psy. Lezou mi na nervy. Nemám ráda potrhlé hyperaktivní psy. Neodpočinu si mezi nimi. Jsem tvor poměrně pohodlný, který má rád svůj klid..... Mám smečku psů rozdílných povah a jakékoli narušení chodu naší domácnosti nevhodně zvoleným plemenem je velmi znát. Ne jen na mém životě, ale také na chování dalších psů. Vždy jsem kladla velký důraz na  vhodnost nového přírustku do mého života. Nicméně od jisté doby jsem ještě důslednější ve svých pátráních po psích povahách.

A když každá liška chválí svůj ocas, i po hovorech s některými příznivci krysaříků jsem své zkoumání nezavršila jen pár těmito poznatky. Jarmila, když jsem u ní byla pro svou první fenu, jistě netušila jak moc jsem pozorovala chování její psí smečky, připravena při sebemenším podezření na některý z mnou výše uvedených neduhů, prchnout. Ano, člověk nemůže počítat že krysařík je mastif a z jeho hrdla neuslyšíte hlesu jak je rok dlouhý. Nicméně i přesto že smečka mně vítala typicky krysaříčím "povykem", poměrně rychle se zorientovala  a uklidnila. Navíc jsem zkonstatovala, že když štěkají krysaříci, je to jak když štěkají nějací "sranda psi". Další positivní poznatek byl, že i když krysařík štěká, jde po něm "hodit papučí" a on přestane a když už má nějaké větší hlasové připomínky, omítka vám neopadá:-)

Stejně tak se doma projevují mí tři vlastní psi, což už je smečka, která se dovede v "neduzích" vzájemně podporovat. Přesto když běží s "kraválem" k brance, stačí okřiknout momentálně největšího zbojníka a krysky své hlasové projevy opravdu zklidní. Jistě. Toto, tak jako asi vše dále popsané záleží na důsledné výchově, nicméně konkrétně s nějakým nadměrným štěkáním pořád a na vše jsem se já zatím nesetkala. Netvrdím že hlasitější psi nejsou, ale ti jsou u každého plemene.

Z vlastích zkušeností také vím, že sklon ke "štěkavosti" je dědičně založen. Po mé jedné feně mám doma 3 její potomky a jednu vnučku a všichni z nich vykazují častější frekvenci hlasových projevů. Hlasové projevy samy o sobě nemusí mít nic společného s temperamentem či vzrušivostí.

Chování psů na výstavách které jsem navštívila i psů které jsem pak osobně mohla poznat také nedávalo ku mému překvapení tušit nějakou hyperaktivitu, která díky vzhledu krysaříka může být některými lidmi předpokládána. Nejsou svým vzhledem daleci živým teriérům a pinčům....nicméně i já vím že není teriér jako teriér. Když jsem měla možnost poznat povahu italských chrtíků, nabyla jsem dojmu, že krysařík je rozumným mezistředem. Neoplývá takovou noblesou jako chrtík, ale není poděs jako teriér. Je živý, ano.....ale není potrhlý. Navíc, co já velmi oceňuji, umí svou energii ventilovat v pravý čas a na správném místě. Je jako plechovka Red Bull :-)  Energie z ní prýští jen když jí otevřete.
Krysařík miluje akci a zábavu. Jeho činorodost uvítá každou aktivitu.
Až neuvěřitelná je schopnost sklidnění krysaříka, který vydrží kolem vás obskakovat tak dlouho dokud neodoláte a nevezmete jej do náručí nebo na klín. Po té během několika sekund vydá spíše za psí mrtvolku než za do té doby neunavitelně se projevující  stvoření.

 

Hned za energetickou výbavu přidám jeho kontaktnost a přítulnost k lidem. Ale ne jen k nim. Většina psů jistě je mazlivých a mí psi, jsou asi všichni stejně "vlezlí"...u nás se mezi psy nedělá rozdílu a tak i krysaříci, jsa vychováváni stejně jako každý jiný pes, se s velikou potěchou hrnou ke každému kdo zůstane stát nebo si nedej bože sedne u nás doma. Zákazníci, přicházející se svými psy na stříhání jsou už přivyklí tomu že každý musí po dobu co já zkrášluji jejich miláčky, nosit a houpat krysaříky. Pokud to jde, i dva naráz. Prostě naši krysaříci mají dojem že každý kdo k nám přijde je určen k tomu aby je nosil. Umí být velmi dotěrní:-) Jenže oni jsou tak milí že....

Ač i pro mne toto bylo překvapením, měla jsem sama pochopit že nošení krysaříků v náručí, jejich neustálé chování, přenášení v taštičkách ap. je jimi vyloženě vyhledáváno a velmi oblíbeno.
No on by se patrně rád nosil i náš retrívr, což o to, jen ten i v batohu by byl asi těžký... Myslím že mnoho psů by se v příštím životě chtělo stát krysaříkem. Jeho rozmarům je tak snadné vyhovět.....:-)A když nablízku není dobrá lidská duše, je výhodné pro odložení jeho těla tělo některého jiného psa, většího než je on sám. Naposledy dva krysaříci seděli na půl roční naši border teriérce, která chuděra sama též je jak vosa a váží asi 5 kg i s chlupama. Krysařík je prostě společenským plemenem, jenž zcela plně vykonává činnost pro kterou je určen:-)

Ale pozor! Krysařík není žádná "maminčina prdýlka". Krysařík si sice hoví v kontaktu s člověkem, ale nepohrdne díky své energii a svému temperamentu žádnou činností. Jakmile jej položíte na zem, začne hemžení, pobíhání, poskakování ..... venku běhá sprinty na krátké tratě či pokud máte dostatek času, bude pak s vámi cupitat na procházkách. Protože jemu aktivita  vyloženě svědčí. Svědčí ne jen jeho tělu a temperamentnímu založení, ale každá aktivita zaměstnává jeho bystrý mozek.

Celkem by mne zajímal poznatek, zda takovouto bystrostí oplývá každé malé plemeno, protože ve srovnání s ním kokršpaněl je mazlivý méďa. A to nepochybuji že kokršpaněl je chytré plemeno. Nicméně krysaříkova chytrost a temperament se pojí v dokonale bystré myšlení. Asi jej tak příroda vybavila schválně. Neb nebyl-li by dostatečně bystrým, asi by mohl přijít záhy o svůj život v malém balení. Rychlost jeho myšlenek je úměrná rychlosti jeho pohybu.

Celkem by mne zajímal poznatek, zda takovouto bystrostí oplývá každé malé plemeno, protože ve srovnání s ním kokršpaněl je mazlivý méďa. A to nepochybuji že kokršpaněl je chytré plemeno. Nicméně krysaříkova chytrost a temperament se pojí v dokonale bystré myšlení. Asi jej tak příroda vybavila schválně. Neb nebyl-li by dostatečně bystrým, asi by mohl přijít záhy o svůj život v malém balení. Rychlost jeho myšlenek je úměrná rychlosti jeho pohybu.

Mimo to že krysařík je specialista na vyhledávání vhodných míst k odložení svého těla, ať už je to klín či náruč svého majitele, nebo třeba jen nazutá pánečkova bota, jiný  pes,... je také proslulý svou až kočičí hygienou. Nepotkala jsem krysaříka jenž by byl umazán, a to ne jen on sám je rád čistý a uhlazený, což k jeho krátké srsti nějak automaticky patří, ale se zaujetím jemu vlastním velmi rád ošetřuje a čistí své partnery. Usilovně očistí svému kolegovi oči, uši, celou tlamku a myslím že kdyby se dalo, vyčistil by i zuby...u nás takto probíhá každodenní hygiena všech psů v okolí krysaříků se vyskytujících, a pokud by mohli, myslím že by do své přízně zahrnuli i mne. Tak krysařík je trošku jako opička, která opečovává své duhy.

Přesto že je to tvor nad míru milující útulno, čistotu, pohodlí a teplo, k udržování čistotnosti je třeba jej vést od útlého věku. Velmi tady záleží na prostředí v jakém už malý krysaříček vyrůstá. Zanedbané hygienické návyky u štěněte a v dospívání mohou mít za následek nečistotnost. Je fyziologicky dáno a všeobecně známo, že miniaturní psíci, pro svůj zrychlený metabolismus vytvářejí také větší množství moči, takže se musí častěji vyprazdňovat. Krysařík neznečistí své místečko, poodejde pravda stranou, jenže vzhledem k jeho velikosti jej nic nenutí dojít až ven...vždyť místečko na opačné straně kuchyně, ten kobereček, pod stolem, do něj se sloužička vpije stejně jako do trávy venku. V jeho rozměrech je to totéž jako když velký pes se dožaduje opuštění místnosti...vzdálenost odchodu k vykonání potřeby je pro něj úměrná. Protože malí psíci potřebují častější venčení, většinu z nich majitelé a chovatelé učí chodit se vyprázdnit na vyhrazené místo kde psík najde např. dětskou podložku na kteru se naučí chodit v případě nouze. Samozřejmě když psík doroste, a jeho močový měchýř je schopen pojmout větší objem moči, psík je schopen pár hodin se nevyvenčit, ale většina z majitelů malých psíků než by jejich tělíčka trápila využívá v době své delší nepřítomnosti naučených zvyklostí. Proto je velmi mnoho důležité z jakého prostředí si štěňátko odnášíte.

 Krysařík je aktivní psík, který však nepohrdne pohodlím  a společností svého člověka která je pro něj snad úplně prioritní. Stává se tedy dokonalým pro každého kdo je ochoten mu poskytnout dostatek životních podnětů (kolik jich jen jeho malé tělíčko uběhá, uskáče a může prožít:-) Mnohé rozličné podněty  z okolí jsou u něj také vhodné pro jeho socializaci, která by měla být velmi pečlivá, aby se pokud možno psík mohl dobře vyrovnat v životě s různými pro něj překvapivými situacemi na které by mohl reagovat panikou, která se jej dovede zmocnit v případě podle něj neřešitelných problémů. Jistě se obává právem o svůj život. I mezi krysaříky jsou již dnes psi s výbornou nervovou soustavou, což mne rovněž mile překvapilo, ale stále je dost malých "zmatkařů" a ty je třeba s citem přivést ke klidu. S věkem a zkušenostmi mnohý z nich pochopí že svět je zábavné místo.

Nikdo, kdo dříve krysaříka nezažil a měl možnost je poznat u nás, jemu neodolal. Nebylo nikoho kdo by jimi nebyl mile překvapen, přesto že vztah k miniaturní psům nemusí mít každý zrovna positivní...

   Krysařík v lidech dovede vyvolat mnoho příjemných, často před dnešním světem ukrývaných pocitů - něhu, jemnost, ochranitelství,... Je to jemný psík s čertíky v očích i duši.

   Na vždy mi zůstane vzpomínka, jenž asi vysvětlí vše to, kam krysařík patří a k čemu je určen....
Když můj tatínek byl vážně nemocen a chodila jsem za ním na poslední návštěvy do nemocnice, a nemohla jsem nijak pomoci a potěšit ho v jeho trápení, jediné co mně, holku od psů napadlo, přinést mu pro radost malou Bobuli.... Žádného jiného psa, ale malého krysaříčka.

       

 

 Radmila Popková