Pohyb i tak malého psíka, jakým krysařík je, může být pro pozorovatele úchvatnou podívanou.

Pokud však anatomie psa odpovídá standardu a jeho fyzický fond získaný na základě této anatomické dokonalosti mu umožňuje dokonale se pohybovat. Docílit této anatomické dokonalosti, u miniaturního psíka, pro jejich časté kosterní nedostatky je obtížnější než u mnohých větších a velkých plemen.

Pohyb psa nám řekne mnoho. Ukáže i věci, které při statickém posouzení mohou zůstat neodhaleny, zejména nedostatky horní linie či vadné postoje končetin.

 Za vzor anatomické dokonalosti, asi mnohé nepřekvapí, je považován kůň.

Jako typické zvíře, jehož největší přirozeností je pohyb, je jeho tělo fyziologicky nejlépe k němu uzpůsobeno. Proto i nejlepší posuzovatelé psů při posuzování mechaniky pohybu často vychází ze znalosti koňské anatomie. Pokud totiž aplikujeme znalost pohybu koně a přihlédneme k malým odchylkám ve stavbě těla psa, pochopíme, jak posoudit nejlépe pohyb. Systém správných úhů končetin, které vytváří dokonalé páky, dává psovi stejnou možnost pro něj tak důležitého projevu, jakým i pro něj pohyb je.

Krysařík svou stavbou i zaúhlením se dá zařadit k "běžným" anatomickým plemenům. Jeho tělesná stavba odpovídá v mnohém právě koni. Nepožaduje se nic mimořádného (krátké končetiny, mimochod ap.) a proto můžete snadno i laik pozorovat společné prvky, z kterých vychází ladnost pohybu psa i koně.

Popis psího pohybu je oproti popisu mechaniky koně ochuzen o mnoho pojmů, které by lépe vyjádřily jak má pohyb daného plemene vypadat.
Ve všech základních chodech koně rozeznáváme tyto pojmy :  pravidelnost, čistota, prostornost, akce, kadence, kmih a ruch. 
Pravidelnost - chodu je stejnoměrné rytmické střídání končetin,  při kterém se u žádné končetiny neprodlužují ani  nezkracují jednotlivé fáze pohybu na úkor fáze  jiné, a to jak časově, tak prostorově.
Čistota - chodu koně znamená zachovávání nohosledu a rytmu  střídání končetin charakteristických pro dotyčný chod.  Nečistoty jsou : mimochod, rozložený klus a cval,  nákrok v kroku a klusu. 
 Prostornost - chodu je délka kroku nebo cvalového skoku. Jde o  vzdálenost stop od fáze vznosu do fáze došlapu  téže končetiny. Závisí na mnoha faktorech, např.  tělesné stavbě, chuti jít kupředu, a na akci,  která z toho vyplývá. 
Akce - je výška a způsob zvedání končetin. Podle toho rozeznáváme  např. vysokou, nízkou (plochou), střední apod. Výška akce  souvisí často s tělesnou stavbou. 
Kadence - je počet kroků nebo cvalových skoků za určitou časovou  jednotku. Může být rychlá nebo pomalá (nikoli vysoká  nebo nízká). Při stejné rychlosti je rychlost kadence v  nepřímém poměru k prostornosti chodu. Kůň nemá při  zvyšování tempa (ruchu) zrychlovat kadenci, nýbrž  zvyšovat prostornost chodu. 
Kmih - je energie pohybu závislá hlavně na odrazu zadních  končetin. Temperamentní koně mají od přírody sklon jít s  kmihem a naopak. Nedostatky v kmihu mívají za následek i  nečistotu chodu. 
Ruch - vyjadřuje tempo neboli rychlost v dotyčném chodu.  Rozeznáváme : krátký, střední, zbystřený (zrychlený)  ruch atd.

Standard krysaříka o pohybu říká:
Pohyb: Pohyb obou párů končetin je vydatný, rovnoběžný, pružný, lehký a hbitý. Tlapky se při pohybu nesmějí otírat o zem (tzv. šouravý pohyb). Tlapky zadních končetin při pohybu plně došlapují do stopy hrudních končetin

Převedeno do "koňské hantýrky" by krysařík měl mít chod prostorný s dobrým kmihem a zrychleným ruchem.
U krysaříků se vyskytuje několik jedinců s velmi líbivou vysokou akcí končetin. Je to prvek kterým vládnou jistá plemena koní a jsou na něj, pro jeho líbivost i speciálně drezůrně cvičena.
Standard tuto akci sice vyloženě nevyžaduje (tak jako například stále oblíbenější plochou záď), ale pro svou líbivost je a jistě bude chovateli stále více vyhledávána.

Je třeba však upozornit, že vysoká akce nesmí být spojena se "stepováním", protože stepování (ohnutí hrudní končetiny ve vznosné fázi) nepodporuje pojem vydatného - prostorného - kroku.

Jak tedy na posouzení pohybu krysaříka?
Vydatnost (prostornost) kroku se hodnotí zcela jednoduše. Pohledem na pohybujícího se psa z boku je potřeba při vydatném kroku, aby klusající pes zabíral pod sebou "hodně půdy". Tzn. že mezi prsty vpřed natažené končetina a prsty natažené vzad končetiny musí být pod tělem psa co největší vzdálenost. Opakem prostorného kroku je krok vázaný. Vázaný pohyb vykazují často strmě zaúhlení jedinci, jimž velikost úhů nedovoluje "natáhnout" končetiny do patřičných délek.
Rovnoběžnost  se posuzuje jak z boku tak při pohledu zepředu a zezadu. Psi musí klást tlapky pánevních končetin do stop končetin hrudních. Toto je popisováno jako pohyb v jedné stopě. Psi, kteří chodí ve "dvou stopách", tj. kladou pánevní končetiny vedle stop hrudních končetin mívají buď problém s nesouměrným zaúhlením hrudních a pánevních končetin (u krysaříků nic vzácného), kdy strmá hrudní končetina je bokem předkračována dobře zaúhlenou končetinou páneví, nebo jen neumí koordinovat svůj pohyb, což je časté zejména u mladých jedinců s v afektu (při předvádění) přehnaným kmihem pánevních končetin. Druhý problém se dá při správném naučení předvádění regulovat, problém s nevyvážeností zaúhlení již jen poměrně těžko.
Lehkost je pojem poněkud zavádějícím, neboť asi těžko si kdo představí krysaříka s jiným než lehkým, až vzletným pohybem, načež naopak lehký pohyb vykazují i mnoha robustnější plemena. (Stejně tak "lehký pohyb" může vykazovat tažný kůň). Lehkost pohybu vyplývá z harmonické stavby těla, kdy končetiny i horní linie, přes kterou proudí energie pohybu z pánevních končetin k končetinám hrudním, nestěžuje nikterak posun končetin.
Hbitost, nebo-li rychlost střídání končetin, je dána krysaříkovi tím, že chce-li malý psík posunout své tělo kupředu v patřičné rychlosti, musí jeho končetiny praktikovat pohyb v jisté rychlosti - ruchu -, aby docílil své snahy. Hbitost pohybu je tedy úměrná i tomu jak rychle se pes potřebuje pohybovat, ev. jakou rychlostí se pohybuje (např. při předvádění v kruhu).

Správná vydatnost kroku.
Délka kroku, měřená od prstů hrnudní vykročené končetiny po prsty odrazové pánevní končetiny je velká. 
Krok psa zabírá pdo tělem psa "hodně půdy" 
Pes se při pohybu neotírá packami o zem.

Malá vydatnost kroku.
Vzdálenost kroku pod psem, mezi prsty natažené hrudní končetiny a odrazové pánevní končetiny je krátká
Navíc tlapy zadní končetiny neodšlapují do stopy končetiny hrudní.
Častý projev mechaniky u strmě zaúhlených jedinců.

Správný dosah pánevní končetiny a rovnoběžnost posuzovatelná z boku.
Pánevní končetina došlapuje do stopy končetiny hrudní.
Délka kroku správně zaúhelné pánevní končetiny dosahuje délce kroku hrudní končetiny.

Vysoká akce končetin.
Vysoká akce hrudních končetin dodává psovi na eleganci.
Vysoká akce spojená s vydatným krokem je pro oko velmi líbivá

Radmila Popková (Brakemon).